Paul J. McAuley Paul J.
McAuley
23.4.1955

Paul J. McAuley je jeden z britských spisovatelů, kteří si dokázali vybojovat místo na slunci jak v rodné Británii, tak i za mořem v tvrdé (a hlavně žárlivé) konkurenci amerických autorů. Prokazuje přitom pozoruhodnou všestrannost, ve své tvorbě se pohybuje mezi space operou, alternativní historií, kyberpunkem, fantasy a non-fiction tvorbou.


Narodil se roku 1955 ve Velké Británii, či přesněji v Anglii. Absolvoval Bristol University, kde postupně získal tituly bakaláře (botanika, zoologie) a doktorát (botanika). Poté pracoval jako biolog - výzkumník i učitel, svoji kariéru v této oblasti ukončil šesti lety přednášení botaniky na St. Andrew's Univesity. Tím se s prostředím vysokých škol rozloučil a stal se spisovatelem na volné noze, v současné době žije ve Skotsku.

Jeho bibliografie je mnohem pestřejší, než jeho životní osudy. Jeho prvním oficiálně publikovaným dílem je povídka Wagon, Passing, která vyšla v roce 1984 a do roku 1988 ji následovalo dalších devět publikovaných povídek. Rok 1988 byl pro něho přelomový - zahájil v něm románovou sérii Čtyřista miliard hvězd (Four Hundred Billion Stars) a s prvním - stejnojmenným - románem získal cenu Philipa K. Dicka pro nadějného nováčka v žánru. O rok později vydal druhý díl - Tajné harmonie (Secret Harmonies) a v roce 1991 vydal román Věčné světlo (Eternal Light). Zatímco druhý díl vyšel s cenami naprázdno, třetí zaujal poroty tří soutěží - British SF Award, A. C. Clarke Award a Locus Award, i když skončil jen u nominací.

Paul J. McAuley pokračoval ve psaní povídek a volně lokalizovaných románů. Z povídek připomeňme Kžižovatky (Crossroads, 1991), Války genů (Gene Wars, 1991) či Pokušení Dr.Steina (The Temptation of Dr. Stein, 1994), oceněné British Fantasy Award a nominované na Sidewise Award.

Román Rudý prach (Red Dust, 1993) vypráví o osudech Marsu poté, kdy čínský terraformovací projekt začne mít problémy. Pasquale's Angel (1994) zaujal poroty hned pětkrát - získal Huga a Sidewise Award a byl nominován na British Fantasy Award, A. C. Clarke Award a Locus Award. O rok později vydaný Fairyland, který vyšel také česky, se objevil na seznamu nominací rovněž u pěti cen, i když jejich mix byl poněkud jiný: opět vyhrál dvě - John Campbell Jr. Memorial Award a A. C. Clarke Award, a dále byl nominován na British SF Award a dvakrát na Locus Award.

Poté se věnoval sérii Konfluence (The Book of Confluence): Dítě řeky (Child of the River, 1997), Předkové dnů (Ancients of Days, 1998) a Hvězdná svatyně (Shrine of Stars, 1999). Rok 2026 není datem vydání, ale datování románu Tajemství života (Secrets of Life, 2001), který velmi volně navazuje na Fairyland. A samozřejmě pokračuje v psaní povídek.

Jeho biologické vzdělání ho neomezuje jenom na psaní o živé přírodě. Sám o sobě říká, že nechce být svázán tradičním schématem SF, kdy se v díle rozebírá jedno "velké" téma. Dnes jsou změny světa okolo nás kontinuální a probíhající na desítkách různých míst. Sám Paul J. McAuley to dokládá na příkladu dvojice románů - Rudý prach a Tajemství života, které se oba odehrávají na Marsu. Obě prostředí jsou ale dost odlišná, první z nich se dá charakterizovat jako post-Vikingské, druhé pak jako post-Pathfinderovské. Připravovaný román Celý širý svět (Whole Wide World) se odehrává v ještě bližší současnosti, než Tajmeství života a dal by se charakterizovat jako dystopická detektivka, točící se okolo kybersexu a intenzivního dohledu nad občany.

Zdroj: pes.internet.cz/scifi
Úprava textu: Alexej Rosolovov