Jules Gabriel Verne
	8.2.1828 - 24.3.1905

Psal se rok 1828 když se advokátovi Pierrovi Vernemu a jeho manželce Sophii Allotové narodil v přístavě Nantes syn Jules. Jeho dětství bylo nerozlučně spjato s ostrovem Feydau uprostřed Loiry, kdy si hrával s kamarády a kde spřádal své sny o dalekých cestách a neslýchaných dobrodružstvích. Už jako mladý si do sešitů i učebnic z církevní školy kreslil fantastické stroje jako třeba mechanického slona s dýmajícím chobotem. Otec z něj chtěl mít advokáta, to však bylo Julesovi proti srsti a tak v jedenácti letech utekl z domu. Nechal se najat jako plavčík ale brzo si všechno rozmyslel a vrátil se domů.

Třebaže ho nakonec na dráhu advokáta přinutil, Verne se nevzdal své spisovatelského snu. Setkal se s Viktorem Hugem a později se spřátelil i s Alexandrem Dumasem, pro kterého napsal svou první veršovanou hru, třebaže z konvenčních důvodů byl jako autor uváděn Dumasův syn.

Následující práce mu podlomila jeho zdraví. V roce 1853 se u něho objevily migrény a v červenci následujícího roku ochrnul na levou polovinu obličeje. Aby si odpočinul odjel na krátkou dovolenou k Severnímu moři, do Dunkerku. 10. ledna 1857 jej čekala ještě jedna důležitá událost - oženil se se slečnou Honorinou Hébé Morelovou, třebaže byl členem Jedenáctky bez žen, kroužku zapřísáhlých starých mládenců.

Smrt měl Jules Verne stejně klidnou jako život. Když po záchvatu mrtvice na jaře roku 1905 celý svět se zájmem a napětím sledoval zprávy o jeho zdravotním stavu, poslední ze zpráv zněla: "Slavný romanopisec zhasl."