Dům o tisíci patrech
Jan Weiss
Dům o tisíci patrech
ČS spisovatel, Praha 1972. 252s, vázaná.

Dům o tisíci patrech vzbudil pozornost větší, nežli jsem doufal, stal se posléze mou prací nejznámější. Kolik by to bylo patronů či sudiček u kolébky tohoto díla, kdybych měl vypočítat všechna jména, jež mu kritikové přisuzovali. Někteří nepochopili můj záměr řešit příběh tak, aby skutečnost byla snem a sen skutečností. V těch snech viděli právě hlavní vadu knížky. Tím více mne bolelo, že takto posuzoval knížku i kritik, který jinak hodnotil román kladně a první rozpoznal, že život v obrovitém domě je podobenstvím kapitalistického světa. - Tak to přece bylo komponováno, beze snu se žlutou lampičkou v zajateckém táboře, do něhož se hrdina znovu a znovu vrací, nebylo by ani domu o tisíci patrech, který se nakonec musel zřítit, aby se zajatec mohl probudit do skutečného světa.


Tohle napsal o svém díle sám autor, Jan Weiss. Vystihuje celkem přesvědčivě svou knihu, ale přesto k ní musím něco napsat i já sám. Víte, jednou mi někdo řekl: "Vždyť ono to vlastně ani není scifi, mu se to jenom zdá!" Dobrá, i tak se to dá posuzovat. Ale já řadím tento román mezi čistokrevnou a nefalšovanou vědeckou fantastiku.

Román pojednává o člověku, který se bez paměti probouzí uprostřed tisícipatrového domu zvaného Mullerdóm. Postupně objevuje, že je vlastně neviditelný, že je detektivem a má třicet dní na to, aby vypátral všechna tajemství domu a odstranil místního vládce, Ohisvera Mullera. Postupně zjišťuje, jaké hrůzy dům schovává. A zde se projevuje vědeckofantastická stránka celého díla. Když si uvědomíme, že román byl napsán ve dvacátých letech minulého století, musí být jasné, že takové záležitosti jako mezihvězdné lety, neviditelnost a podobně byly tehdy fikcí naprostou, a i dnes jsou zatím jen velmi málo pravděpodobné. A ani nevadí, že hrdina se nakonec probudí do skutečného světa, do světa, kde zuří válka a on je jen válečným zajatcem.

Když se nad tímto dílem pořádně zamyslím, patří vlastně mezi jednu z prvních českých vědeckofantastických prací. Vedle Karla Čapka se tak zrodil druhý otec české vědecké fantastiky, Jan Weiss. Začal sice psát později, ale jeho díla dosahují snad ještě vyšší kvality než díla Čapkova.

Autor textu: Alexej Rosolovov