| Herbert George Wells |
| Válka světů |
| Albatros, Praha 1999. 352s, vázaná. |
V oněch několika posledních letech devatenáctého století by byl asi sotvakdo přistoupil na myšlenku, že lidstvo a jeho život bedlivě a do podrobností sledují rozumné bytosti, které svou inteligencí značně předčí člověka, třebaže jsou stejně smrtelné jako on sám; neuvěřil by patrně, že lidské hemžení je předmětem podobného pozorování a zkoumání, s jakým člověk u mikroskopu studuje prchavé bytí drobnohledných živočichů, vířících a rozmnožujících se v pouhé kapičce vody.
Těmito slovy začíná jedno z prvních děl vědeckofantastické literatury. Dílo, které i v dnešní době oslovuje mnoho lidí, třebaže časový rozdíl je nepředstavitelně velký. Po více jak sto let je Válka světů, jednoznačně nejslavnější dílo anglického spisovatele a zakladatele tohoto žánru H. G. Wellse, předmětem mnoha diskusí a svatou knihou všech nadšenců. A právě toto byl důvod, proč jsem se touto knihou rozhodl započít svou cestu za poznáním klasických děl vědeckofantastické literatury.
Kniha, která se mi dostala do rukou, byla vlastně kompilací autorových děl. Uvozovala ji více jak desítka známých i méně známých povídek, které však spojovala jedna skutečnost - všechny byly velice podařené. Jako první byla uvedena povídka Muž, jenž dokázal činit zázraky, pojednávající o naprostém skeptikovi, který při jedné vášnivé diskusi s přáteli o tom, že zázrak je holý nesmysl, zjistí, že je obdařen právě schopností tyto zázraky činit. Výběr pak uzavírala povídka Země slepců, ve které se ztracený horolezec ocitá v legendárním městě, kde jsou všichni lidé, před mnoha generacemi postižení neznámou chorobou, naprosto slepí.
Po výběru povídek následovala už samotná Válka světů, prvně vydaná roku 1898. Ta je rozdělená do dvou na sebe navazujících částí. První má název Marťané přicházejí a popisuje začátek války, od dopadu prvního projektilu nesoucího marťany, až po vyhlazení měst od Wokingu po Londýn. Ve druhé části nazvané Země pod nadvládou marťanů se pak autor zabývá popisem světa po událostech první části. Autor příběh vypravuje jako by byl sám účastníkem dějů. Ostatně vyprávění v první osobě je pro něj charakteristické. Co bych však příběhu vytknul je až příliš časté upozorňování na to, jak celá invaze dopadne. Hlavní hrdina totiž příběh sepisuje až po událostech oné války, a tak často zabředává i do událostí, které se teprve stanou. Sice to na jednu stranu působí realisticky, na stranu druhou to však dílo ochuzuje o potřebnou dávku napětí.
I přes tuto a pár dalších drobných chyb můžu prohlásit, že toto dílo předčilo má očekávání. Třebaže autor jej sepsal na konci devatenáctého století, i v dnešní době má hodně co říct a časový rozdíl je skutečně nepatrný. Tak jako tak by tato kniha neměla chybět ve sbírce žádného milovníka vědeckofantastické literatury.
| Autor textu: | Alexej Rosolovov |