| Konrad T. Lewandowski |
| Kočkodlak Xin |
| Laser, Praha 2001. 440s, brožovaná. |
Například vampýři vylézali, když úplněk stínila lehká oblaka - nemilovali totiž příliš jasné světlo a nebyli tak hloupí jako vlkodlaci; jejich pach si nikdy nespletl. Xin tehdy Proměně nepodléhal a rád se toulal nočním lesem. Potkával je často a pokud ne, stejně vždycky věděl, kde číhají. Chovali se k němu lhostejně, občas mu uhýbali z cesty, protože správně tušili, že jeho krev je pro ně smrtelným jedem. Díky tomu objevil zajímavou hru. V blízkosti vampýra se lehce zranil. Vampýr ucítil krev, upadl do tranzu a roztřásl se. Jeho pud sebezáchovy bojoval s nutkavou touhou sát. To druhé vždycky převážilo. Přiskočil a lízal vytékající kapky, aby se po chvíli s kvílením a v křečích rozpadl na prach.
Existují knihy, které vás na první pohled nikterak nezaujmou. Nejsou dílem žádného velikána fantastické literatury, nehonosí se oceněním některou z prestižních cen, ba ani obálka čtenáře nikterak neláká. A přesto se pod touto skořápkou skrývá učiněný skvost. A přesně do této kategorie patří Kočkodlak Xin polského spisovatel Konrada T. Lewandowského. Ostatně ani já bych o tuto knihu nezavadil, kdybych předtím nic netušíce nenarazil na stejnojmennou povídku v magazínu Ikarie. A jaké bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděl, že ten zajímavý příběh má pokračování v podobě zmiňované knihy.
Xin není jen tak ledajaký kočkodlak. Narušuje totiž nepsaný řád bytostí vytvořených silou Ona, jako jsou třeba vlkodlaci, upíři, strigy nebo polednice. Ti jsou totiž ztělesněním toho špatného lidského, a tak jen škodí a zabíjejí. Xin je jiný, jako malého ho našla jedna stařena a poskytla mu tu nejlepší péči. Xin se tak naučil mít lidi rád a chránit je. Když jednoho dne stařena zemřela, musel splnit slib, který jí dal, a vydat se do města mezi lidi najít někoho, kdo jej bude milovat takového, jaký je. Tak se setkává s dívkou jménem Hanti. V Katimě, hlavním městě země, je odhalena jeho pravá totožnost a Xin se stává pomocníkem dvorního mága. Po řadě dobrodružství, nástrah a nezdarů je Xinovi udělena hodnost velitele palácové gardy. Tím to ale zdaleka nekončí.
Možná, že mnoho z vás již odhalilo, že autor, který má "kočkodlaka" na svědomí, pochází ze sousedního Polska. Někdo by si možná mohl říct, co ví Poláci o fantasy? Ale nenechte se mýlit, vždyť právě v Polsku se narodil a žije tam jeden z největších fantastů dnešní doby - Andrzej Sapkowski. A tak má pan Lewandowski slutečně dobrou školu, aby jeho dílo dosáhlo toho stupně, který mu náleží. Kniha má spád, má náboj. Rozhodně se v ní nevyskytují žádná hluchá místa, při kterých byste se nudili a říkali si, kdy už se začne něco dít? Jen jedna věc mě poněkud zarazila. Autor si totiž nechává poněkud příliš otevřený konec, a tak to celé vypadá jen jako první díl další nekonečné ságy. Během příběhu "nakousne" příliš mnoho záhad, jejichž vyřešení se čtenář nedočká, když kniha najednou z ničeho nic skončí. No, necháme se překvapit.
Jinak tady není co vytknout. Po dlouhé době jsem si zase přečetl opravdu kvalitní kousek. Myslím, že v dnešní době, kdy knižní trh ovládla mánie po všem, co má na sobě nápis "Tolkien", je dobře, že se objevila i fantasy z trochu jiného soudku. A tak si olízejte tlapky, pusťte z hlavy všechny myši a vyrazte s kočkodlakem Xinem na neuvěřitelná dobrodružství.
| Autor textu: | Alexej Rosolovov |