Vetřelec se skutečně stal pojmem. Není snadné jej přesně zařadit - někteří jej považují za čistokrevné scifi, jiní za čistokrevný horor a ti ostatní za něco mezi tím. Ale nejblíže pravdě jsou právě ti poslední. Jak říkají i autoři, jedná se o první spojení těchto dvou žánrů. A bylo úspěšné. Proto není divu, že si film najde spoustu příznivců i v dnešní době, nemluvě o dalších třech dílech, které byly natočeny pro uspokojení divácké obce, stejně jako pro vydělání ještě většího množství peněz. Ale to nelze mít distributorům za zlé, když film dosahuje takovéto kvality.

Ale o čem vlastně Vetřelec je? Na cestě domů je posádka obchodní lodi Nostromo pod vedením velitele Dallase (Tom Skerritti) probuzena z kryogenního spánku, protože centrální počítač zvaný Matka zachytil neznámý signál ze vzdálené planety a okamžitě změnil směr k ní. A tak se posádka vydává na planetu, aby zjistili, od koho signál pochází. Objeví mimozemskou kosmickou loď, na které však nikdo nepřežil. Když jeden ze členů posádky, Kane (John Hurt), prozkoumává podpalubí lodi, objeví spoustu kožnatých vajec. Z jednoho z nich vyskočí mimozemský organizmus a přisaje se Kaneovi na tvář. Po návratu na loď se důstojník výzkumu Ash (Ian Holm) pokusí organizmus odstranit, ale kyselina, kterou má místo krve, jim prožere několik pater lodi. Po nějaké době však organizmus odumře a Kane se opět probudí. Tím však celé dobrodružství teprve začíná. Po krátké době se z Kaneova hrudníku vyklube právě onen Vetřelec, sice ještě malý, ale časem vyroste. Myslím, že nikomu neuškodí, když napíšu, že nakonec z posádky zbude pouze Ripleyová (Sigourney Weaver).

Film je poměrně starý, a proto se není čemu divit, když palubní počítače připomínají osmibitové hračky z mého dětství. Hrdinové jako zbraně používají plamenomety a elektrické paralyzátory, stejně tak detektor pohybu, kterým lokalizují vetřelce, má rozměry mikrovlnné trouby. Ale tohle všechno se dá nějak překousnout, a potom vás čeká neskutečný zážitek umocněný perfektní atmosférou, originálním příběhem a výborným zpracováním, za což by autorský tým zasloužil velikou pochvalu.

Skutečně tento film stojí za shlédnutí, i když myslím, že je zbytečné to tady říkat. Pochybuji totiž, že by se ještě mezi vámi našel člověk, který by jej ještě neviděl. Vždyť za více jak dvacet let, od doby, kdy byl natočen, se stal nezapomenutelným, kultovním dílem. Co chtít více? Snad jen další díly.