Nikdy jsem nepatřil mezi ty nadšence, kteří se s bujnou fantazií sobě vlastní oddávali nekonečnému putování ve všech těch stolních hrách s fantasy tématikou. Přesto jsem si řekl, že by bylo zajímavé vidět, jakým pohledem jsou takovéto hry vnímány v řadách filmařů. A jakmile se mi naskytla příležitost shlédnout film, který je u nás uváděn pod stejným jménem jako dnes již kultovní hra ovládající domácí scénu, okamžitě jsem po něm skočil. Nevěděl jsem, co si od něj mohu slibovat, a tak jsem si raději velké naděje nedělal. A mám takový pocit, že můžu již teď s klidným svědomím říct, že splnil má očekávání.

Příběh viditelně čerpá z výše zmíněné hry. Na straně jedné zde stojí zlý mág Profion (Jeremy Irons) a jeho nohsled Damodar (Bruce Payne), usilovně se snažící sesadit sličnou vládkyni (Thora Birch) říše zvané Izmer. A kromě toho jsou zde samozřejmě proto, aby našim hrdinům pořád narušovali jejich klidnou výpravu. Ale jakou výpravu? Vládkyně se dovídá o mocném artefaktu, kterým by dokázala ovládat červené draky, nejmocnější bytosti celé říše (dokonce mocnější než draci žlutí). A tak pověří svého vrchního mága, aby zjistil, kde ten artefakt hledat. Bohužel, zlo tomu chtělo že mág je zabit a úkol tak připadá na jeho mladou pomocnici Marinu (Zoe McLellan) a dva drobné zlodějíčky, kteří se připletou do cesty jen proto, aby se stali hlavními hrdiny celého příběhu. Jsou jimi odvážný Ridley (Justin Whalin) a poněkud svéhlavý Snails (Marlon Wayans). Aby byla skupina kompletní, potkají na útěku ještě trpaslíka Elwooda (Lee Arenberg) a elfku Nordu (Kristen Wilson). Teď může konečně začít správné dobrodružství.

Nemám v plánu prozradit vám tady, o čem vlastně film je. Možná by to totiž někoho mohlo odradit od jeho shlédnutí, a to by byla nesmírná škoda. A tak raději přejdu k jiné stránce filmu, a tou je zpracování. Jedním slovem: úchvatné. Opravdu, speciální efekty (a že jich je spousta) jsou na velice vysoké úrovni. Možná by bylo lepší říci, že skuteční herci do vytvořeného světa moc nezapadají. Ne že by jejich výkony byly nějak špatné, právě na opak. Jenže. Jakmile totiž dojde na animace, připadáte si skutečně jako v pohádce. V kreslené. Všechno hýří barvami, ale přitom to není nikterak přehnané. Možná kdyby byl film natočen podobným způsobem jako Final Fantasy, byl by celkový dojem ještě vyšší. Stejně tak stojí za zmínku i hudba. Nádherné symfonické skladby do prostředí perfektně zapadají a dokonale navozují tu správnou fantasy atmosféru.

No, myslím, že už jsem toho napsal ažaž. Nezbývá mi, než tento film všem skalním příznivcům žánru doporučit. Nevím jistě, zda se film dostal do našich kin, ale není problémem opatřit si jej na videokazetě nebo DVD. Tak vzhůru do světa říše Izmer!